středa 25. dubna 2012

bukowski


Jack, to je můj člověk. poslední dobou jsem potkával až příliš mnoho intelektuálů. začínám mít plné zuby všech těch drahocenných mozků, kterým musí pokaždé, co promluví, z huby vypadnout diamant. unavuje mě bojovat o každý kousek vzduchu pro svou mysl. proto jsem se tak dlouho vyhýbal lidem, a když se s nima teďka tak setkávám, zjišťuju, že je na čase, abych se vrátil do své jeskyně.


...oblíbený kousek z knížky, které už dávno nečtu..jen jsem si vzpomněla, protože stejně tak i já mám po krk rádoby chytrejch lidí...poslední dobou  v práci se tenhle jev docela často vyskytuje a člověk je bohužel proti tomu docela bezmocnej...Nejradši by se zahrabal do nějaký jeskyně, kde mu daj všichni pokoj..Nebo jak říká má šéfka-vychrstnout na ně kbelík ledové vody. To by byla švanda aspoň...zadostiučinění.

2 komentáře: