Kdyz jsem ji zacala cist, kroutila jsem hlavou nad tim, jak je to nechutne, sokujici, bizarni az bych rekla pro nekoho odpudive..Nedalo mi to a cetla jsem dal a dal...a dal...az jsem ke svemu udivu zjistila, ze jsem okouzlena autorovou nesmirnou fantazii, volbou slov a uchvatnymi popisy...
Moje oblibena pasaz z prvni povidky:
V horke noci poletovali obrovsti motyli, vetsi nez netopyri, a co chvili se otreli svymi tezkymi kridly Marceline o vlasy nebo o krk nebo ji vrazeli neohrabane do obliceje. Jindy by ji mekky naraz hebkych a vlaznych tel nesmirne vydesil, ale v teto chvili si toho nevsimala a kracela rovnou proti jejich nacechranym sipum a nepokousela se jim vyhnout. V housti a v trave zbesile skripal a vrzal hmyz. Nekolik metru nad zemi se rozsvecovaly stovky svatojanskych musek, zhasinaly, probodavaly vzduch svetelnymi body jako pri halucinaci sitnice. Pod temer bosyma detskyma nohama se objevovaly neurcite, avsak zive a hbite veci hledajici ukryt v prikopech na okrajich silnice. Vsude se ohlasoval larvalni svet zvirat, ktera spi, kdyz je zeme obracena ke slunci, a jsou plna zivota, kdyz je tma.
Žádné komentáře:
Okomentovat