sobota 16. června 2018

Nemám zájem

Dve slova. Dve tezka slova od cloveka, ktery pro me strasne moc znamena. Najednou jsem obklopena a oblepena podivnou hmotou, ve ktere se spatne pohybuje a tezce dycha. Co muze clovek delat, kdyy to obreci? Co pak? Nevim. Tak jen sedim, nehybam se, jen vitr mi lechta krk z leve strany. Myslenky zkamenely.

Posledni zbytek dnesniho slunce jeste potesil svou kratkou navstevou protejsi kopec a uz je sero vsude. Tma pada a nenapadne saje barvu ze vseho okolo jako krev. Ptaci rvou. Trochu se tresu zimou. Rozsveci se lampy a hali okoli do teplejsich tonu. Mam rada ten okamzik kdy se jak lusknutim prstu naraz otevrou stovky jasnych oranzovych oci, ktere spolu vytvari retezce.
Zalezu pod perinu a budu vedet, ze az se rano vzbudim.. ta dve slova tu porad budou.
Nemam zajem.
Tecka